Hlavní strana / TOP 2 (Vlastní nejčtenější články) / Top článkyZáleželo by na tom, že jsem žil? Odpověď 95 letého starce
zpověd 95 letého starce

Záleželo by na tom, že jsem žil? Odpověď 95 letého starce

Otázka, která vám může změnit celý život

Nedávno jsem měl úžasnou příležitost mluvit s 95 letým mužem, který měl plno energie, zápalu pro věc a takovou radost ze života, jakou jsem dosud neviděl. Co mě na něm překvapilo nejvíc, byla kombinace jeho věku a mladistvé nadšení udělat z každého dne výjimečný.

Po zhruba deseti minutách konverzace jsem se toho muže zeptal: „Jak to děláte? Jak dokážete mít tolik energie a nadšení ve vašem věku? Nechci být hrubý, ale máte víc chuti do života a odhodlání žít naplno v 95 než většina lidí ve 20, nebo 30.“

O jeho odpovědi jsem musel přemýšlet několik dní: „To je jednoduché, synku. Posledních 50 let se vždycky sám sebe ptám: „Kdyby byl dnešek mým posledním dnem, záleželo by na tom, že jsem žil? Byl by to život významný a smysluplný?“ Tím, že se ptám sebe sama každý den, se budím každé ráno nadšený a odhodlaný si užít každý den naplno. Upřímně si myslím, že to je jediný důvod, proč jsem stále naživu.“

Tu noc jsem o jeho odpovědi dlouho přemýšlel. Došlo mi, že takovýto přístup bychom si měli všichni osvojit a používat ho denně v pracovním i osobním životě, ve vztazích a při setkáních s jinými lidmi.

Záleží na vašem životě?

Když se nad tím zamyslíte, je to opravdu hluboká myšlenka. Každý by se měl ptát: „Kdyby byl toto můj poslední den, měl by můj život smysl?“ Je neuvěřitelné, kolik lidí – a já sám se několikrát přichytil, že padám do stejné pasti – proplouvá bezmyšlenkovitě životem, aniž si uvědomí, že život je opravdu krátký a že nežijeme věčně.

stáhnout ukázku Ukradený potenciál

To je přesně ten důvod, proč většina lidí v životě nedělá to, co je skutečně baví a co je jejich vášní. Proto se tolik lidí nevydá směrem, kterým je táhne jejich srdce každý den. Proto tolik lidí dělá jen to nejnutnější, jen to, co je třeba, místo toho, aby se snažili vytvořit mistrovské dílo. Zcela ztratili ze zřetele fakt, že nebudou žít věčně a že jejich čas na zemi je velmi omezený.

Žít ve světě „jednou“ nestačí na to, aby měl život význam a smysl. Apeluji na vás, abyste se začali sami sebe ptát každý den. Jsem si jistý, že naleznete novou chuť do života a ostatní se vás budou ptát stejně, jako jsem se ptal já toho staršího gentlemana: „Co děláte jinak?“

Jde o víc než o majetek

V životě jde o mnohem víc než o materialistické statky. Myslím, že si to hodně lidí plete. Garantuji vám, že v posledních dnech svého života nebude majetek tím, na co budete myslet v první řadě. Můžete vydělat spoustu peněz a mít tuny hezkých věcí, ale to ještě neznamená, že je váš život smysluplný.

Všichni chceme vydělávat dost na pohodlný život a užívat si příjemné věci, ale nezapomínejte na to, na čem záleží nejvíc. Jak kvalitní jsou vaše vztahy? Děláte každý den něco pro to, abyste zlepšili život ostatním? Má vaše práce a organizace zásadní dopad na váš obor? Žijete každý den absolutně naplno? Vytváříte dnes své mistrovské dílo?

Položte si tu jednoduchou otázku: „Kdyby byl dnešek mým posledním dnem v životě, záleželo by na tom, že jsem žil?“ Pokud tak učiníte, může to změnit váš život v mnoha různých směrech.

Odborná úprava: Claudio Depeyrac

Odborný dohled a zodpovědnost za týmovou práci: Andrea Zimová (zástupce šéfredaktora Depeyrac.com)

Speciální poděkování za překlad článku: Přeložila: Iveta Vondrová (US EDITOR pro Depeyrac.com)

zdroj: http://www.entrepreneur.com/article/251628

Líbil se Vám článek? Přihlaste se k odběru dalších. Dnes jsme spustili čtenářskou sekci, viz modré pole o řádek níže.


O autorovi
Claudio Depeyrac

Jsem spoluzakladatel prvního investičního klubu v České republice. Během tří let mi prošlo pod rukami stovky začínajících firem. Pochopil jsem obě strany; elitní společenství (investory), pro něž pracují jejich peníze, i zbytek národa, který stále ještě věří v iluzi maturit a diplomů, protože v dobách komunismu to bylo "něco"! Klade se důraz na opakování věcí zpaměti, ale nerozvíjejí se lidské schopnosti. Školství řídí úředníci a málokteré učitele jejich práce baví. Přesto rodiče bezmezně věří tomu, co nazývám "Systémové (pro)vychování". Je to ovšem mnohem horší. V roce 2012 mi při fotbalovém zápase praskla Achilova šlacha a já si to celé uvědomil v detailních souvislostech, Pronikl jsem do myšlení úspěšných lidí. Po dopsání knihy Ukradený potenciál jsem opustil svůj starý život a začal žít ten vlastní. Pro úplnost, že to funguje, jsem si knihu sám i vydal. Prodalo se jí na 3,5 tisíce kusů během dvou let. Nikdo ji mediálně netlačil, protože velká vydavatelství z ní nemají ani korunu :)

Celý příběh zde, email: claudio@depeyrac.com , YouTube

Nikdy se neptejte lidí proč jsou takoví. Jsou-li sami sebou a přesto nezapadají do šablon, tak více méně proto, že nechtěli být nikdy jako ostatní. Staň se naším fanouškem na Facebooku.

Zavřít