Hlavní stranaDuševní chudoba – návrat k příčinám
duševní chudoba

Duševní chudoba – návrat k příčinám

Když se mnou před dvěma lety dělal rozhovor Petr Novotný, trochu se podivoval, že má kniha (Ukradený potenciál) jde krom podnikatelských rad trochu dál. Opírá se celkově o nešvary v současné společnosti, má tzv. společenský přesah. Cítil jsem to, ale až dnes mi však pořádně došlo proč je v tomto duchu kniha napsaná. Někteří lidé by totiž mohli klidně začít vydělávat deset milionů ročně, ale stejně zůstanou pořád chudí. To je to, co jsem nechtěl některým udělat, protože s touto chudobou – iluzí o bohatství, jsem se sám osobně setkával. Ekonomické bohatství je široké, skutečně bohatých lidí je však velmi málo – těmi chci udělat mé čtenáře, i když hlavně záleží na nich.

Lidé to nemají prožité, je pro ně těžké tomu uvěřit, nemají to s čím srovnávat. Jejich výchozí bod je finanční chudoba, která s sebou nezřídka přináší i chudobu duševní. To jsou ty stavy, kdy za vydělané peníze „prací co nesnáším“, si koupím něco, abych se cítil hezky (zpravidla spotřební zboží – telefon, notebook, auto,…). To na čas zlepší situaci – než si koupíme opět nové auto, nový telefon a nový notebook. Celý život trpíme, ale před sousedy vypadáme hezky – za rok si koupíme nový telefon, nový notebook a pak opět nové auto. Celý život máme jen to samé – s rozdílem, že nám náš mozek říká, jak jsou ty věci lepší a modernější. Potřebujeme je však? Kde je ta paralela mezi moderní věcí a větším štěstím pro člověka? Pokud je nutností pracovat půlku života jen proto, abychom měli moderní věci. „Ne, děkuji!“ Raději si místo krásné skříně, pověsím kabát na rezavý hřebík.

Pokud se lidé nedostanou do další fáze, tak peníze zlepší jejich život vždy pouze krátkodobě. Tou je ta skutečnost, že opravdový úspěch je, když máte peníze, které Vám umožnily objevit věci, které se nedají koupit. Pak jste Váš čas zde posunuli na nejvyšší možnou dimenzi.

Stav konta je pouze společenská prestiž. Poznat sám sebe a nenechat se ovlivnit vnuknutými a zakořeněnými názory, to je cesta k osobnímu vítězství, kterou projdou jen silní jedinci.

Rozhovor, který jste možná už viděli a o kterém článek hovoří, zde.

 

 

 


O autorovi
Claudio Depeyrac

Jsem spoluzakladatel prvního investičního klubu v České republice. Během tří let mi prošlo pod rukami stovky začínajících firem. Pochopil jsem obě strany; elitní společenství (investory), pro něž pracují jejich peníze, i zbytek národa, který stále ještě věří v iluzi maturit a diplomů, protože v dobách komunismu to bylo "něco"! Klade se důraz na opakování věcí zpaměti, ale nerozvíjejí se lidské schopnosti. Školství řídí úředníci a málokteré učitele jejich práce baví. Přesto rodiče bezmezně věří tomu, co nazývám "Systémové (pro)vychování". Je to ovšem mnohem horší. V roce 2012 mi při fotbalovém zápase praskla Achilova šlacha a já si to celé uvědomil v detailních souvislostech, Pronikl jsem do myšlení úspěšných lidí. Po dopsání knihy Ukradený potenciál jsem opustil svůj starý život a začal žít ten vlastní. Pro úplnost, že to funguje, jsem si knihu sám i vydal. Prodalo se jí na 3,5 tisíce kusů během dvou let. Nikdo ji mediálně netlačil, protože velká vydavatelství z ní nemají ani korunu :)

Celý příběh zde, email: claudio@depeyrac.com , YouTube

Nikdy se neptejte lidí proč jsou takoví. Jsou-li sami sebou a přesto nezapadají do šablon, tak více méně proto, že nechtěli být nikdy jako ostatní. Staň se naším fanouškem na Facebooku.

Zavřít